Za dnešními hosty se skrývá Fantaziologicko – hudební těleso dvou inovátorů, profesora nevšedních věd Baltazára Schultze a jeho nerozlučného kolegy, magistra Konráda Titingera. Jsou to naslovovzatí muzikologové a časoplavci, přinášející celému světu radost z hudební improvizace a vědecko – technického pokroku. Jejich potřeba přetavit svou vysněnou hudbu do reality vedla k sestrojení hudebního laboratoria, které naplňuje jejich představu o technické a umělecké dokonalosti.
Jejich osobitý projev a náklonnost k nekonečné fantazii i cestování v čase zavání nadšením, které ve svých dílech zhmotňoval Karel Zeman. Však se pánové právem považují za jeho kolegu.
Oprašte slovenštinu a seznamte se, Ambientarium
Pánové, když jsem vás uviděla poprvé, měla jsem pocit, že se protrhlo filmové plátno a vy jste vystoupili přímo z filmu Ukradená vzducholoď. Co se ve vizualitě Ambientária snoubí? Nadšení pro cestování vzduchem, obdiv k létajícím strojů, inspirace Karlem Zemanem?
Mgr. Titinger: Samozrejme, my milujeme cestovanie vzduchom! Zvlášť, ak nás unáša vzducholoď poháňaná silou stlačenej pary. Nikto ma v živote nedokázal inšpirovať viac, než moji najobľúbenejší fantaziológovia, Baltazár Schultz, Jules Verne, či Karel Zeman. Títo gentlemani mi umožňujú lietať nielen na šialených lietajúcich strojoch, ale predovšetkým si ulietavať vo svete fantázie, ktorý nemá a nikdy nebude mať, žiadne hranice!
prof. Schultz: Súhlasím. Cestovanie vyprázdňuje myseľ a vyplňuje prázdne miesta.
Jakou roli hraje ve vašich životech Karel Zeman? Vzpomenete si na moment, kdy jste jeho dílo viděli poprvé? Seděli jste na gauči s rodiči a s nervozitou čekali, jak dopadne Cesta do pravěku nebo už jste byli starší a pokládali jste si u Vynálezu zkázy otázky „jak to ten Karel Zeman dělal“?
Mgr. Titinger: Žiaľ na filmy nám už popri našej vedeckej činnosti veľa času neostáva. Avšak filmy od K. Zemana sú umelecké diela, rozširujúce fantáziu človeka, a preto by sme si ich dovolili odporučiť ako povinnú filmovú teóriu každému skutočnému fantaziológovi. (Ale medzi nami, mám podozrenie, že Pán profesor na Vianoce tajne sleduje Perinbabu.)
Je u vás někde možné vychutnat si filmy v kině, na velkém filmovém plátně?
Mgr. Titinger: Len nedávno, vďaka nášmu časostroju, sme sa zúčastnili prvého verejného filmového premietania v Grand Caffe. To sa uskutočnilo v roku 1895 v Paríži. Bratia Lumièrovci na ňom predstavili krátky film s názvom „Príchod vlaku do stanice.“ Famózny zážitok! Žiaľ v tých časoch kolega Zeman ešte nepôsobil. Ak by ho mali možnosť poznať, určite by ho milovali a premietali by niečo od neho.
Zažili jste v životě nějaké dobrodružství, o kterém by si Karel Zeman mohl říct „tak to bych rád natočil“?
Co Vás na filmech Karla Zemana baví nejvíce?
Mgr. Titinger: Poviem to tromi slovami. Fantázia! Fantázia! A ešte raz Fantázia, ktorá priam trčí z každého záberu. A samozrejme nefalšovaná človečina. V jeho kinematografii sa striedajú reálne a ilustrované obrazy, ktoré na diváka nepôsobia ani trochu rušivo, práve naopak. Za každým obrazom čakáte na ten ďalší a ten vás ohúri** ešte viac.
prof. Schultz: Mňa najviac baví jeho pásikavý*** svet!
Proč by se měli lidé dívat právě na filmy Karla Zemana?
prof. Schultz: Spomeniete si ešte Titinger, čo svojho času povedal kolega Werich?
Mgr. Titinger: Samozrejme pán profesor. „Ľudia sa musia poznať, musia sa mať radi, alebo mať aspoň spoločnú lásku, aby mohli ísť za srandou až niekam za vesmír, alebo do praveku, pretože fantázii sa medze nekladú a klásť nedajú!“ A o tom hovorí aj základné heslo OFUSu (Oravská Fantaziologická Spoločnosť, poznámka redakcie).
prof. Schultz: Nápodobne pán kolega (…v oku sa mu zaleskla slza).
Mgr. Titinger: Keď sa tak na to spätne pozerám, spojila nás láska k vede, hudbe, žihľavovému čaju a fantaziológii. Inšpiráciu hľadáme ako inak vo vede a vlastne vo všetkom, čo nás obklopuje. Na to netreba mnoho, stačí mať myseľ a oči dokorán otvorené.
Co je to vlastně za nástroj, na kterém tvoříte?
Mgr. Titinger: Naším nástrojom je celé Ambientárium, nás nevynímajúc. Okolité zvuky spolu s pánom profesorom “lovíme“ na svojich dobrodružných výpravách a tie potom Ambientárium autonómne generuje, spracováva a reprodukuje. My do tejto kakofónie zvukov vstupujeme hraním na nami navrhnutými nástrojmi, ako je tonový harmonizér, theremin či aerofónny transmuteron.
prof. Schultz: (…veselo si pohmkáva nezvyčajnú melódiu).
Tato myšlenka mi nedá spát. Protože tvorba Karla Zemana očividně pronikla do vaší tvorby, ráda bych nechala i vaší tvorbu proniknout do Karla Zemana. Pojďme dát filmu Karla Zemana zvuk alá Ambientárium. Výběr filmu, scény nechám na vás. Jste pro? Probudí ve vás takové zadání inspiraci?