Dovedli byste vyjmenovat kluky, kteří se v Cestě do pravěku vydali zpět v čase a prozkoumali historii naší planety od úplných počátků? Určitě i kdyby vás o půlnoci vzbudili, že? Byl to Jirka, Toník, Petr a Jenda. A jak by se vám líbilo, kdyby s nimi jeskyní na loďce proplul i Daniel? Do party by se jim hodil. O dinosaurech, jejich původu a všem, co se okolo nich točí, toho totiž ví, jako nikdo jiný. Dokonce má na kontě objev jednoho ryze českého..
Že je vám povědomý?
Seznamte se, Daniel Madzia!
Vraťme se společně v čase. Kolik je Danielovi, když vidí poprvé film od Karla Zemana. A jaký to je? A kde a s kým se na něj dívá?
Jsou mu asi čtyři roky, možná pět. Kouká na Cestu do pravěku a nemůže od ní odtrhnout zrak. Sedí doma v obýváku a film sleduje buď sám nebo s mámou. A hrozně ho mrzí, že zrovna není se svými čtyřmi novými kamarády na malé loďce uprostřed doby ledové.
A byl tento film takovým pomyslným cvrnknutím směrem k Danielově současné profesi? Zhlédl jste se v některém z kluků z filmu? Co Vás ve filmu nejvíce zaujalo?
Ta dobrodružnost a podobnost s tvorbou Zdeňka Buriana a Josefa Augusty byly určitě důležitým impulzem, který pomáhal formovat můj zájem o dějiny života naší planety. Já jsem sebe tehdy vnímal spíše jako pátého člena výpravy. Pokud bych si měl vybrat jednoho z kluků, ke kterému bych měl nejblíž, byl by to určitě Petr. Pro něj byla cesta pravěkem především vědeckou výpravou. Já bych to vnímal úplně stejně.
Pomáhá vám v propagaci a popularizaci informací o pravěku i Karel Zeman a jeho Cesta do pravěku?
To ne, to už asi nejde – Cestu do pravěku zbožňuju, ale vědecké poznání je na úplně jiné úrovni. Myslím, že některé scény ze čtvrtohorního a třetihorního světa bych mohl zkusit dnešním dětem ukázat. Třeba by mě jejich reakce v něčem překvapila. Pokud jde ale o dinosaury, ti by je asi rozesmáli. V případě dinosaurů už jsou děti zvyklé na moderní pojetí jejich anatomie.
Dostupnost informací v dnešní době je neskutečná. Jak jste se k informacím o dinosaurech dostával Vy? Listoval jste ještě v knihách nebo již převládala elektronická podoba?
Já jsem vyrůstal v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí, takže moje zájmy, znalosti a povědomí o paleontologii byly nejprve formovány hlavně knihami, výjimečně dokumentárními pořady, jako byla kupříkladu italská Planeta dinosaurů, kde byl jakýmsi průvodcem skvělý tamější popularizátor vědy Piero Angela. Ke konci devadesátých let se pak objevilo Putování s dinosaury britské BBC. S nástupem internetu jsem si začal vyhledávat nové zdroje informací a docela brzy jsem si našel odborné časopisy. Pak už jsem četl hlavně vědecké články. To mi bylo asi patnáct nebo šestnáct let.
Nutno podotknout, že Vaše zpracování informací a pozorné studium přineslo Čechům vlastního dinosaura, jehož jméno je Burianosaurus augustai. Pojmenoval jste ho po Josefu Augustovi a Zdeňku Burianovi. Dvou odbornících, kterými se Karel Zeman inspiroval v Cestě do pravěku. S Josefem Augustou dokonce konzultoval podobu jednotlivých dinosaurů, kteří si ve filmu zahráli. Popusťte uzdu fantazii, jak by znělo jméno dinosaura, kterého byste chtěl pojmenovat po Karlu Zemanovi?
S touhle myšlenkou jsem si už dřív trošku hrál. Většinou, když chceme nějaký vymřelý organizmus nazvat na počest někoho, koho si vážíme, využíváme k tomu kombinaci příjmení dané osoby a koncovky, která nějakým způsobem vhodně koresponduje s tím, co pojmenováváme. Tak vznikl Burianosaurus, tedy „Burianův ještěr“. V případě pana režiséra musíme vzít v potaz také to, že v Česku je v současnosti ještě jiný pan Zeman a na jeho počest bych žádný druh nepojmenoval. Takže – pokud bych se rozhodl pojmenovat nějakého vymřelého tvora na počest Karla Zemana, což se klidně může stát, musel bych to opravdu důkladně promyslet, aby byla ta asociace s tvorbou Karla Zemana jednoznačná.
Proč by lidé měli koukat na filmy Karla Zemana? A které jsou Vaše nejoblíbenější?
Z prostého důvodu – Karel Zeman byl génius. Nejen pokud jde o kvalitu zpracování filmů, která byla na svoji dobu naprosto revoluční, ale také z hlediska citu pro výsledný dojem. Tak třeba Cesta do pravěku je úplně jiná než kupříkladu Baron Prášil nebo Vynález zkázy. Všude
je patrný Zemanův rukopis – zejména pokud jde o filmové efekty. Všimněme si ale, jak důležitá je třeba v případě Cesty do pravěku vědecká stránka filmu a burianovská dobrodružnost. Všechny ty propracované efekty, které Karla Zemana proslavily především, jsou tedy pouhou součástí jeho filmů. Jejich oblíbenost vyplývá z výsledného celku.
Asi není třeba říkat, že mým nejoblíbenějším filmem je Cesta do pravěku. Pak už žádný žebříček nemám – neviděl jsem Zemanův film, který by se mi nelíbil.
Je něco ohledně Vašeho vztahu ke Karlu Zemanovi, na co jsem se nezeptala a Vy byste mi o tom rád napsal?
Snad pouze to, že vůči Karlu Zemanovi cítím určitou vděčnost. Asi není úplně běžné, že něčí tvorba dokáže ovlivnit značnou část lidského života. Asi bych se k paleontologii dostal tak jako tak. Zemanova Cesta do pravěku ale byla přinejmenším významným katalyzátorem.
Danieli, moc Vám děkuji za milé povídání o Vašich cestách do pravěku a držím palce, ať je Váš život plný dobrodružstí – stejně jako filmy Karla Zemana.
Tamara, Muzeum Karla Zemana
Více rozhovorů najedete v rubrice Karel Zeman inspiruje.